.  . život je zvláštní ironie. Naposled jsem tudle ceduli viděla ve svý hlavě když mi bylo 15 .. teď je mi dvacet prošla jsem Hotelovkou, plácala se na starý sto a teď tady přes silnici stojím v tý tělocvičně po pěti letech a držím vlastně v ruce .. svůj malej velkej dětskej sen"


. . Konec konců .. vždyť to znáš, reprezentovalas tam naší školu kolikrát )) Já budu letos prvákům vyprávět o tom jak je milé pomáhat lidem a s čím se setkají na praxi, kterou naše škola poskytuje .. a tak" 

teď jdu ale spát s dalším trapným dílem Misfits, protože jsem už třetí den nespala. 

Pamatuj JOLANDA, je kámoš - né žrádlo" (pes,pes,pes přítel člověka)



p.s.: VĚRKA, je moje princezna a carevna. Dnes jsme během semináře dostali návrh na Úvahu - Ornela Štiková ( lépe řečeno nazvala jí ORNELKA..) 

pac a pusu MAMKA S TAŤKOU*