ležím pod zebrou .. a koukám do zdi. Promlouvám si do duše. A cejtím rovnováhu. Voním jako jogurt s medem. Což není úplně moje parketa . . ale dejme tomu, že pro tudle chvíli se změní víc věcí než moje vůně po sprše))
jsem rozhodnutá, žít pro sebe. Naplňovat si ty nejmenší cíle. A nevěřit nikdy nikomu. Jako tomu bylo doteď. A taky se vlastně nezbláznit. Hodně běhat. A taky se procházet v červeným kabátě v podzimním hávu po městě .. dejchat si na ruce. Zalézt ve tmě pod deku, udělat si čaj a číst si hudební psychologii za svitu ikea světýlka))*
jediný pro co bych si dnes vyplakala oči, je moje malá Hayley. tebe se vzdávám pro svojí minulost, kterou zatracuju do odvolání. miluju tě lásko * ale jak sme si na začátku řekly .. "až se tvoje mámy rozejdou, nikdo se o tebe nebude prát, a zůstaneš ve svým pelíšku na Míráku" ***
I když vím, že dnes ti bude usínat na rameni nikdo jinej. Nemrzí mě to. Věřím, že všechny dny se sečtou. A že všcehno co se děje, se děje za nějakým účelem. Merci - arrideverci.
nad Prahou prší. je čas jít spát.
![]() |
. Ahoj, jmenuju se Hayley . .a mám nový domov. Moje nový mámy jsou lesby, který spolu půl roku bydlej na Míráku a nepořídily si mne z důvodu, že jim jejich život příjde nudný a ani vlastně natolik vzrušující aby mne považovaly za další metu v jejich vztahu. Zkrátka se jim mne zželelo a tak se rozhodly někoho chlupatýho rozmazlovat. Taky dobře ví, že až jejich společnej život budou chtít ukončit, že si mne nebudou půlit a ani se o mne prát. Prostě dál budu spát ve svým pelechu na Míráku a budu skákat radostí pokaždý, když mne někdo pohladí.
Tak ještě jednou, jmenuju se Hayley a jsem ráda, že mě moje mámy milujou a že milujou samy sebe a nečekaj na vlny pomluv fám a předsudků.


