.. vždycky jsem si myslela, že mě samota děsí. Ale ke svý smůle jsem zjistila, že mě samota tvoří. Všechny aspekty tomu nasvědčujou. A to mě vlastně asi trochu děsí .. a nebo ne ?!
Dneska to vypadalo na zmrzlej den bez kousku dechu života. A ono ne .. dáš si dva tři čtyři burčáky .. a najednou je i teplo i světlo )) a vůbec .. JE ŠEST. přicházím domů.. v hlavě mi to sice trochu šumí.. ale odhodlávám se nazout si kecky. A letět. Vycházím ze dveří, nasávám ten podzimní podvečerní vzduch, nad bankou se schyluje k červánkům .. a tak si je otočím za záda, strkám si sluchátka do uší.. naposled přitahuju šlapku k svýmu zadku, cejtím jak mi pne každá šlacha ve stehnech .. a letím." Míjím celej ten krijcos plnej pivařů .. a za normálních okolností bych tam seděla s nima .. v ruce měla cigaretu a vedle by seděla asi Bárbra, naproti Áďa a z druhý strany Síma .. a kopaly bysme dvanáctečku za dvanáctečkou .. ale NE" todle prostě ze dne na den z dost zvláštních hledisek padlo. Vyplynulo to ze situace.. den po dni se odhalovaly další a další důvody aby celý todle skončilo.. A TAK BĚŽÍM. nebo od něčeho utíkám?!.. já nevím.
Víš co to je běžet tunelem ?!? je to jako kreslit rukama. Nabrat barvu a plác!! nebo jako jíst rukama.. ))) je to něco co tě obklopí a ty seš do toho ponořená.. Běžíš, cejtíš jenom svůj tep, dopad. V uších ti řve hudba. Ale kolem sebe cejtíš ticho. Nikde nikdo. Tma.. a na konci trochu světla. Usmívám se jako idiot .. cejtím jak mě ten vítr hladí, jak mě to celý vcuclo do úplně jiný dimenze .. a pak tě probudí světlo, přechod, auto, most, voda, lidi, lítající papírek. Najednou cejtíš řev, ruch, šum .. a přitom máš pořád stejnou hlasitost ve svejch sluchátkách. . Míjím jeden most, ty červánky nad bankou, jdou odsud ze shora vidět mnohem líp. Objímaj všechny ty střechy a házej odraz do vody.. a furt mě hladí ten vítr.. zpomaluju, přepínám písničku na svým iShuffle, nasávám tu spokojenost, hrdost, ten geniální pocit, že jsem odhodlaná tady teď stát, teda běžet vlastně!! že vidím to zapadající slunce, ten příjíždějící vlak, ten odraz ve vodě.. jsem tu úplně sama cejtím se úplně šťastná. Míjím druhej most chce se mi zařvat .. asi mi ty endorfiny zaplavily mozek"" Vracím se vyčerpaná, stmívá se .. co schod to ztrácím dech, odepínám klíče z podprsenky, stojím ve sprše a už zase se usmívám!!!! je mi krásně. je mi hezky. jsem úplně sama .. v tichu. Jenom já a moje kyselina mléčná. Je to bájo.. zjisttít, že jsem dokázala na 50min zůstat jenom sama se sebou. A bejt na 100% šťastná.
P.S.: LÉTO UŽ ÚPLNĚ SKONČILO.. protože !!!!! v mexický už uklidili zahrádku. achjo.
P.S.S: Miluju.
Žádné komentáře:
Okomentovat