. . jedu tou notoricky známou cestou z bodu A do mnohem příjemnějšího bodu B )) sluníčko obklopuje veškerej můj obzor a bodá mě do očí.. přivírám je a potahuju z cigarety .. je strašná zima. Ale nebe hoří. Schovává se za mosty halí je do tmy a odráží se ve vodě.. SEMAFOR. je červená. Jenže já se hrozně usmívám, zpívám si a hypnotizuju očima to zelený světlo. . .
který prostě za moment, menší než malej moment příjde.
příjdu si jakobych nosila v kapse šutry, ale pořád se dotýkám svých dokonalých představ.Venku to voní hrozně podzimně. Vracím se zpátky. Já a můj červenej kabát, moje rozpadlý tenisky. Jsem úplně stejná jako před rokem. Jenom začínám mít odpovědnost ještě za další dvě duše. Který zodpovídaj za tu mojí. Malujou mi podzim v těch nejlepších barvách. . nutí mě dýchat. Přesvědčujou o impulsech. CHCI SI ZAŘVAT. ale mumlám si dál pod vousy. Pro dobro království. Pro cenu zlata. Pro ticho.
.. nebude to mít dlouhý trvání. protože uzavírám kruh. pomyslně tmelím něco tak rozvrácenýho. Zavazuju se. Nandavám tomu momentu snubní prsten. Spoutávám situaci. Odpírám si vlivy společnosti. Tvořím pouto. Ukončuju tu atmosféru před a po. Teď už existuje jenom teď. Můj holej zadek na podlaze. Moje vlasy na ramenou. Moje vnitřnosti odevzdaný na recepci v čekárně na lásku¨"
Žádné komentáře:
Okomentovat